*My fanfiction II*
16. 7. 2006
My fanfiction II
(THE RASMUS)
©
NAPSALA:
autorka webu www.therasmusweb.estranky.cz
Nic z této fanfiction není pravda a ani se to nezakládá na skutečných událostech nebo pojmech,vše je pouze vymyšlený příběh!
Nekopírujte do svých příspěvků,jestli chcete moji fanfiction použít k sobě na web/blog,stačí napsat na e-mail:
LlintuL@seznam.cz
Fanfiction
Název : Fanynka TR
Hrají : Lintu = Lauri Ylonen
Lucila = Vymyšlená postava
„Počkej, ještě chvíli“ řekl Lucile Lauri. Copak by mu mohl někdo odolat,těm jeho krásným hlubokým zeleným očím a tak se ještě vrátím z5 do pooostýlky a zamilovaně se k němu přitulím. Obejme mě a hlavu mně položí na moje rameno a poté zašeptá „Miluju tě“ To je snad to nejkrásnější co mně mohl říct,a proto se usměji a pošeptám „Já tebe taky“,políbíme se a…….. do školy dorazím se zpožděním JMám štěstí zrovna je přestávka a tak rychle zasednu vedle mé nejlepší kamarádky Veri,jen na mě mrkne a ani jí nemusím vysvětlovat,že mě prostě Lauri „nepustil“ J Po škole jdu hnedka zpátky do našeho bytečku….ale hnedka zase mizím k Veře učit se na zkoušky.Mezitím stihnu ještě telefon s Laurisem,povídá mně že jdou s klukama z kapely do zkušebny a že se vrátí pozdějc tak abych se na něj nezlobila..no mohla bych snad ? JVečer přijdu od Very totálně vyřízená z toho učení na zkoušky,už je skoro 23.00 a Lauri nikde..no dyt vlastně řikal že přijde později. V tom někdo zazvoní a já si říkám tak už ho mám z5 J nemrknu se teda ani kdo tam je a rovnou otevřu dveře s úsměvem na rtech,ale za dveřmi nestojí Lauris pouze nějaká 15-letá dívka,která na mě napřed vrhne smrtelný pohled a pak vyštěkne kde je Lauri Ylonen ? ! Já na ni napřed nechápavě koukám a pak odpovím neutrální odpověd že je s klukama v nějakém klubu…Ona se mě zeptá kdo jsem a co dělám v jeho bytě !!A tak si řikám cp tu ta pubertačka dělá a co chce ?? O.k. budu se snažit být milá,řeknu si,tak se na ní usměju (no tak se možná dá nějak vzdáleně řikat mému šklebu) a ptám se co potřebuje,že já jsem Lauriho přítelkyně a jestli že chce autogram at tedy chvíli počká a já jí nějaký donesu. Ona na to řekne že sem jede až z Německa, aby ho poznala atd. a pak se k mému velkému údivu rozpláče,pozvu ji tedy dál a řeknu že na něj teda počkáme. Najednou se ta holčina,která se mně představí jako Judit úplně změní a tak spolu nakonec prokecáme celý večer a dá se říct že i hodně brzo ráno,když už skoro spíme,otevřou se dveře a v nich stojí Lauri. Chvilku mně pak trvá než mu všechno vysvětlím ale je v pohodě,dá Judit autogram,popovídá si s ní o písničkách a tak. Nakonec Judit odveze na letiště a ještě předtím mně Judit děkuje, že jsem jí vlastně já splnila její životní sen. Pak se tedy Lauri vrátí,políbí mě,obejme a řekne,že jsem moc hodná ale mám dát pozor at na to jednou nedoplatím,protože by o mě prý nerad přišel J
TO Karitsa
(lintu (authoress web), 26. 9. 2006 17:25)